Příběhy z FIT
Areál FIT - kulturní památka, která odolala válkám i císařským nařízením
![[img]](newsfile?id=3226&file=fit.jpg)
Založení kláštera
Kartuziánský klášter založil v roce 1375 markrabě Jan Jindřich a daroval mu svoje soukromé sídlo a pozemky v Králově Poli. Dodnes se neví proč. Chtěl udělat dobrý skutek na usmíření svědomí před svou smrtí? Nebo chtěl být navždy spojován s významnou památkou? Tak či tak, stál na počátku pohnuté historie nejen kláštera, ale i celého Králova Pole.
Hned v roce 1375 se začalo také s výstavbou kostela Nejsvětější Trojice. Řádu kartuziánů dále náležely rozsáhlé pozemky v Králově Poli, mlýn na Dornychu, vinice v Obřanech nebo vesnice Střelice a Černovice. A také řada práv a výsad, která mnichům umožňovala žít nerušeně jejich asketickým způsobem života - ponořeni do mlčení, práce a modliteb.
Nezničitelná kartouza
Klášter byl za dobu své existence mnohokrát poničen, vypleněn, či dokonce vypálen. Podepsali se na něm husité, vojenské oddíly krále Matyáše Korvína, protestantská vojska během stavovského povstání a v neposlední řadě třicetiletá válka. Švédská vojska během svých tažení zničila většinu brněnského předměstí, ale královopolská kartouza jako zázrakem přežila. Velící generál si ji totiž během obléhání Brna zvolil za sídlo svého hlavního stanu.
V době svého největšího rozkvětu ve 2. polovině 17. století měl klášter kromě kostela, kapituly, dvou kaplí, převorství či sakristie také zahradu, rybníky a hospodářský dvůr s chlévy, pivovarem a dílnou na výrobu sudů. Areál prošel dvěma barokními přestavbami. Na tu druhou, pozdně barokní přestavbu, zahájenou v roce 1765, navazuje současná podoba kláštera, kterou jí dala FIT na počátku tisíciletí.
Ženám vstup zakázán
Na klášter se přijela podívat i samotná císařovna Marie Terezie. Podle pověsti ji však řeholníci odmítli pustit dovnitř, protože byla žena. Dokonce jí prý zastoupili cestu. Císařovna nakonec odjela s nepořízenou a mniši vytrhali z dlažby všechny kameny, kterých se dotkla její noha.
Generál Laudon i brněnský pivovar
Kdo ví, jestli v tom hrála nějakou roli nepodařená návštěva císařovny, ale po 407 letech fungování klášter zanikl. V roce 1782 ho nechal zrušit císař Josef II. a do areálu se nastěhovali vojáci. V éře, která následovala, byl v areálu bývalého kláštera umístěn i dělostřelecký pluk legendárního vojevůdce generála Laudona. Později ho vystřídali myslivci, kadetní škola nebo v roce 1920 telegrafní prapor československé armády.
Osudy bývalého hospodářského dvora se po zrušení kartuziánského řádu vyvíjely po vlastní ose. Zdejší "zámeček" se stal sídlem vrchnostenského úřadu a později patřil knížecímu rodu Schönburg-Hartensteinů. Klášterní pivovar se změnil ve sladovnu a dostal se do pronájmu brněnského pivovaru Moravia. V roce 1945 připadly budovy státu a teprve po revoluci v roce 1989 se dostaly do rukou městské části Královo Pole. V 90. letech se v nich nacházely kanceláře, dílny, sklady a obchodní prostory.
Areál mění majitele
V roce 1964 získalo Vysoké učení technické areál bývalého kartouzského kláštera náhradou za církevní objekt na ulici Antonínská. Než se sem však mohla nastěhovat Katedra samočinných počítačů, předchůdce dnešní FIT, rekonstrukce byla víc než nutná. Kapacity nestačily lidem, natož pak velkým sálovým počítačům, a místy tu doslova padala omítka na hlavu. V areálu se pak postupně přistavěly i nové posluchárenské komplexy, až konečně přišlo rozhodnutí založit zde samostatnou Fakultu informačních technologií. Pro bývalý kartuziánský klášter a zejména pro prostory bývalého hospodářského dvora to znamenalo nový život.
Díky všem historickým osudům bývalého kláštera je FIT jedinou fakultou, která má ve svém areálu:
- ostatkovou kapli,
- zachované mnišské klauzury,
- středověkou latrínu (v místnosti A211),
- vlastní zámeček zapsaný na seznamu zámků ČR,
- studentský klub v pivovarské spilce,
- dva rajské dvory,
- refektář,
- gotická sklepení.