Finty nerozdáváme. Chceme, aby je studenti uměli vymyslet sami

Jak byste představil studium na FIT někomu, kdo fakultu vůbec nezná? Co se tu vlastně učí?

Jako Fakulta informačních technologií klademe důraz spíše na technologickou a praktickou stránku věci než pouze na teorii informatiky. Jedinečnost FIT vidím v tom, že se snažíme neustále balancovat akademický a technologický pohled a vytvářet z nich studentům vyvážený mix. Naši absolventi pak dokážou nejen fungovat v průmyslu a vyvíjet nové technologie, ale mají i rozhled a teoretický background, o který se mohou opřít.

IT je přitom nesmírně dynamický obor, který se neustále vyvíjí. Jak se s tím při výuce vypořádáváte?

To přímo souvisí s balancováním teoretických a technologických předmětů, o kterém jsem mluvil, protože změny, které do oboru vstupují, se týkají převážně rozvoje technologií, zatímco teoretický rámec zůstává poměrně stabilní. I z těchto důvodů na FIT pravidelně inovujeme studijní programy, ať už ve velkém jednou za 5 až 10 let, nebo aspoň drobně každý rok. Za posledních 20 let se tedy nezměnilo jen IT, ale i výuka na FIT. Nepředstavujte si však, že se výuka přímo řídí změnami v technologiích. Takový přístup by nebyl dlouhodobě efektivní. Studijní programy se snažíme stavět tak, aby to, co tady učíme, sloužilo studentům po celou jejich kariéru.

Co si odsud tedy studenti odnášejí?

Začnu tím, co si studenti myslí, že si odnesou. Když k nám přijdou, často chtějí informace, fakta a finty, jak se co dělá. Ve společnosti totiž přetrvává přesvědčení, že odborník se pozná podle toho, kolik toho ví. Vysoká škola ale není zdaleka jen o tom, získat co nejvíce informací. Pokud by to tak bylo, stačilo by přečíst si všechno na Googlu. Tím by se ovšem člověk, potažmo celý obor nikam neposunul. Stejně tak finty nasadíte jen na problémy, které už jsou známé, jenže naši absolventi se budou ocitat před novými problémy a bude na nich, aby našli řešení. Právě v tom jim pomůže vysokoškolské vzdělání. Studenti u nás podstoupí systematický mozkový trénink a vytvoří si tak v hlavě určité mentální struktury, díky nimž pak budou vědět, jak k problémům přistupovat, jak je dekomponovat, odkud čerpat a podobně. Nic takového na Googlu nenajdete.

Často panuje přesvědčení, že člověk nepotřebuje vysokou školu na to, aby mohl být "ajťák"...

Já to vlastně nezpochybňuji. Ale je třeba si uvědomit, že IT je velmi heterogenní prostředí, kde jsou zastoupeny různé pozice a různé firmy. Na rozdíl třeba od medicíny nebo práva těžko ušijeme studijní program na míru konkrétní pozici a je pravda, že uplatnění se dá najít i bez vysoké školy. Byla by však škoda připravit se o akademický nadhled, který může pomoct právě v pozdějších fázích kariéry, kdy bude potřeba mít na čem stavět, až se technologie zase posunou.

Po IT odbornících je velká poptávka a vypadá to, že i kdyby FIT vzala jednou tolik studentů, pořád by se všichni uchytili.

Ano, z hlediska společnosti a zaměstnavatelů je zájem obrovský, ale studium není průmyslová výroba. Nelze očekávat, že na jeho konci vypadnou absolventi s konkrétními parametry, jaké si trh žádá. Pracujeme s lidmi, ne s materiálem, takže záleží na tom, jací studenti jsou, jakou mají motivaci nebo jak ke studiu přistupují. Podle toho by se s nimi také mělo pracovat, ale to se bohužel vlivem masifikace vysokého školství nedaří snadno.

Je současný trend masového vysokého školství problém?  

Tento trend není nutně špatný. To, že se více lidí vzdělá, je pozitivní. Jenže to, co na FIT nabízíme, si s masifikací odporuje, protože jsme vždy chtěli být špičkovou školou, jež bude brát klidně méně studentů, ale těch nejlepších, které bude moct co nejdál posunout. V současné době přijímáme do 1. ročníku bakalářského studia kolem 800 uchazečů, a ne všichni z nich jsou schopní zvládat náš elitní model vzdělávání. Pod tou schopností si nemusíme představovat jen intelektuální kapacitu, zase tak extrémní naše studijní programy nejsou. Zásadní roli zde ovšem hraje i motivace studentů, jejich očekávání a představy. Právě v tomto směru s nimi při současných počtech lze pracovat jen velmi obtížně. Například v Americe nebo i západní Evropě se podobný problém podařilo vyřešit diverzifikací vysokých škol. Totéž bych považoval za vhodné řešení i u nás. Pokud by se to podařilo, mohli bychom část studentů přenechat jiným školám, které by je vzdělávaly adekvátně tomu, jací jsou, jaké mají představy a potřeby, pak by společenská poptávka po masovém vzdělávání mohla být naplněna ještě lépe.

 

A jak vypadá při studiu na FIT propojení s praxí?

Spousta našich studentů získává styk s praxí tím, že pracují při studiu. Se stáží ve firmě jako pevnou součástí studia se u nás však nesetkají. Vzhledem k tomu, jaká spousta IT pozic existuje, a my nemůžeme vědět, do jakého prostředí se absolventi dostanou, máme za to, že praxe by byla neúčinná. Napojení na praxi zajišťujeme jak prostřednictvím našich vyučujících a různých hostujících přednášejících, tak přes výzkumné projekty nebo letní stáže s našimi průmyslovými partnery. Naše studenty ale vedeme k tomu, aby se v budoucnu uplatnili kdekoliv a aby vždy dokázali držet krok s vývojem technologií. Proto bych všem studentům doporučil, ať na sebe nechají pořádně působit ten teoreticko-technologický koktejl, který jim tady mícháme. Zkušenosti s tím, jak to chodí ve firmě, získají velice rychle i po absolvování, ale ten kus akademického vzdělávání, který by jim kvůli stáži ve firmě utekl, už nejspíš nebudou mít kdy dohnat. Za našimi absolventy jsou pak úspěchy vidět. Na FIT věříme, že velkou roli v tom hraje nadhled, který jim dalo akademické vzdělání.