Když znalosti mění svět

Téměř devět tisíc absolventů má před nebo za jménem titul, který získali na Fakultě informačních technologií. Více než titul jsou ale důležitější znalosti, které díky němu získávají. Uplatnit je mohou v mnoha oblastech - ať už po škole zakládají firmy, vyvíjejí aplikace nebo se stávají součástí světově významných společností. V průzkumu VUT 87 % absolventů FIT odpovědělo, že by profesně nebyli na takové úrovni, na jaké jsou dnes, nebýt brněnské techniky.

Z  "garáže" až na vrchol

Absolvent FIT Jiří Tobola je spoluzakladatelem společnosti Flowmon Networks, která vyvíjí produkty pro správu a zabezpečení síťové infrastruktury. Za 14 let jejího fungování se stala jednou z nejrychleji rostoucích technologických firem v tomto odvětví a má už více než 1 000 zákazníků ze 45 zemí.

Flowmon Networks začínala jako spin-off VUT, MUNI a CESNET, kde Jiří Tobola působil jako výzkumný pracovník. "Kromě vítaného stipendia to znamenalo dělat diplomové práce, které měly reálný dopad a nebyly jen do šuplíku," říká Tobola. Za základ úspěchu považuje tým správných lidí, motivaci něco dokázat a sílu v technologiích.

Společnost nedávno završila svou startupovou cestu a od spin-offu a "garáže" došla až k dvojnásobnému exitu do rukou americké burzovně obchodované společnosti Progress Software. "Samotný produkt se během času měnil a dále se měnit bude, ale pokud kolem sebe máte správný tým, můžete dosáhnout nečekaných úspěchů," věří Tobola.

Práce, která pomáhá k významným objevům

Absolvent Jaroslav Kadlec působí jako software manager ve firmě Thermo Fisher Scientific, která je jedním z největších výrobců elektronových mikroskopů na světě. Rád se obklopuje lidmi, od kterých se může učit, a také na pohovorech preferuje lidi, kteří se zajímají a jsou nadšení. "Je to pro mě často důležitější než to, že dokonale ovládají něco, čemu se věnují posledních x let. Hledáme lidi, které baví učit se a přemýšlet. A takoví na FIT jsou," říká. 

Brno je dnes právě díky společnostem, jako je Thermo Fisher Scientific nebo Tescan, "hlavním městem elektronové mikroskopie" - 30 % světové produkce elektronových mikroskopů se vyrobí právě tady.

"Naše mikroskopy se například podílejí na výzkumu viru ZIKA, HIV, umožňují vývoj nových materiálů i zmenšení mobilních telefonů. Vidíme, že naše práce hýbe světem a že pomáhá k významným objevům. To je obrovská motivace," dodává.

Aplikace, která zachraňuje životy

V roce 2010 hledal Zbyněk Poulíček téma pro diplomovou práci, když se spolužáky Borisem Procházkou a Petrou Černou zahlédli v televizi záběry zemětřesení na Haiti. Obrázky lidí v sutinách, kterým neměl kdo pomoct, jim vnukly nápad na nový software. GINA (Geographical Information Assistant) dnes zachraňuje životy ve více než padesáti zemích světa a stala se součástí integrovaného záchranného systému a humanitárních akcí.

Software umožňuje navigaci v náročném terénu, koordinaci týmů a efektivní výměnu geografických informací přes mobilní zařízení. Aplikace tak zkracuje dojezdový čas a zároveň chrání pracovníky při krizích a humanitárních katastrofách.

Systém získal řadu ocenění a zvítězil i v národním kole soutěže Imagine Cup, pořádané firmou Microsoft. "Zmínka v BBC a ocenění od Billa Gatese jen potvrdily naši nastavenou strategii. Uvěřili jsme, že můžeme opravdu něco změnit," říká Poulíček. Produkty firmy GINA hrály během deseti let existence firmy výraznou roli při řešení řady humanitárních katastrof. Ve světě tablety GINA obslouží až 100 milionů výjezdů ročně, tedy průměrně jeden výjezd za tři sekundy.

Na tepu Průmyslu 4.0

Během magisterského studia se Radek Štourač s Janem Štěpničkou pustili do vlastního byznysu v oblasti vývoje softwaru pro výrobce elektroniky. "To je na FIT fajn, že přivede dohromady lidi, kteří se můžou profesně i kariérně doplnit," říká Štourač, spoluzakladatel firmy Kinali.

Většina zaměstnanců Kinali pochází z FIT. "Dospěli jsme k závěru, že lidi z FIT jsou připraveni mnohem lépe než lidi z jiných fakult. Během studia potkají podstatně více technologií, se kterými se musejí seznámit, a taky dostávají mnohem více úkolů, které musejí řešit," říká Štourač.

Desetinu svých tržeb Kinali směruje do vývoje a výzkumu a nadále spolupracuje s vysokými školami. "To nás v rámci byznysu posouvá. Tahle cesta je pro nás klíčová - pořád zkoušet a posouvat se v inovacích," doplňuje Štourač motto Kinali, které zní: "Na stereotypní těžkou dřinu máme stroje a roboty. Lidský potenciál lze využít na smysluplnější práci."

Z univerzity na fotbalová hřiště

Téměř 20 let strávil Igor Potúček na půdě Vysokého učení technického v Brně. Co se naučil, teď úročí především ve fotbalovém byznysu. Technologii jeho značky Panoris, která vyvíjí systémy, jež jsou schopny automaticky snímat sportovní utkání, dnes využívají nejlepší fotbalové týmy. Pomáhá jim to lépe nastavovat strategii a taktiku.

"Řada zajímavých firem a start-upů vznikla v akademickém prostředí, kde máte možnost potkat se se zajímavými lidmi a získat expertní znalosti a zkušenosti," říká. Na výzkumu je podle něj skvělé, že si člověk může vymýšlet nové věci, vybrat si téma, které ho zajímá, a rozvíjet se v něm. "S postupem času jsem chtěl ale řešit věci, které budou mít konkrétní dopad. Chtěl jsem své znalosti vložit do produktu, který bude sloužit lidem," dodává.

V roce 2007 proto založil společnost Camvision, která se zpočátku věnovala využití počítačového vidění a kamerových systémů například v železniční dopravě, dnes pod značkou Panoris natáčí nejprestižnější fotbalová utkání.

Udržitelný růst pro svět i firmu

Absolvent FIT Roman Bohovic s environmentalistou Janem Labohým založili firmu World from Space, která analyzuje družicová data. "Když jsem dokončoval doktorát, zjistil jsem, že mezitím se ve vesmíru udála revoluce. Revoluce v otevřených datech a umělé inteligenci. Chtěl jsem být u toho," říká Bohovic.

Společnost World from Space se ještě v roce 2018 zaměřovala především na zpracování dat o městské vegetaci pro vyhodnocení sucha a případných opatření v městských správách. Nyní pomáhá zvyšovat zemědělskou produkci například v Nigérii. Farmáři díky SMS zprávám vědí, kdy mají sázet, kdy zavlažovat a kdy sklízet. Příjmy na domácnost se díky tomu zvyšují až o 200 % a mít dost peněz znamená moct posílat děti do školy.

"Studentům bych doporučil, aby viděli nebo se snažili hledat smysl i v předmětech a oblastech, které pro ně nejsou zase tak zajímavé. Protože někdy se ten smysl objeví až v pozdějším kariérním životě. Tak to bylo u mě," dodává Bohovic.